Srpen 2012

Den desátý

21. srpna 2012 v 12:10 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva

Článek je součástí tohoto projektu.

  • Jedna zpověď.
Předmluva: Finito! Po tomto desetidenním běsnění se svět vrátí opět do normálu. Bylo mi ctí.


Nemám důvod se zpovídat. Dělám chyby jako ostatní, poslouchám operu jako ostatní, narostlo mi sedm rukou jako ostatním a umím se vyjadřovat jen pazvuky. (Jako ostatní.) Nebudu se vůbec pokoušet sem psát, že jsem odlišná, tento pud má každý a každý je tak uboze průměrný, že i kdyby se proměnil v parní válec Horsta Fuchse, lidstvo na něj bude navždy vzpomínat jako na toho, který pro nikoho nikdy nic zajímavého neudělal. Jen statistika.

Den devátý

20. srpna 2012 v 14:17 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva

Článek je součástí tohoto projektu.

  • Dva obrázky, které vystihují můj život v tuto chvíli a proč.
Předmluva: Jsem lepší než vy. Proto bude ideální vložit sem nějaké moc pěkně optimistické fotky z DeviantArtu, než rozloženou veverku přejetou autem, rozpláclou na asfaltu a s mozkem ven (ideálně s hejnem much okolo). Ani bych k tomu neměla moc důvod - mám daleko lepší prázdniny, než mnozí. Takže. Lide, toto byl den, kdy si svět nasral.


Den osmý

19. srpna 2012 v 11:16 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva
Článek je součástí tohoto projektu.

  • Tři věci, které mě vzrušují.
Předmluva: Zvažuju, že bych dnes předmluvu vynechala a vlítla rovnou na věc, není co řešit.


1. Rozpláclé obličeje
Psala jsem to sem už jednou, nicméně na tyto věci je třeba klást důraz! Na rozpláclé obličeje mám takové krásné osobní měřítko, které se bohužel těžce vysvětluje. Ukázkové fotografie už jsem minule použila (bod č. 5), dnes tu mám další dvě. První fotka nepatří nikomu jinému, než Daronu Malakianovi (kytarista System of a Down) a ta druhá patří Noelu Fieldingovi, parádnímu britskému komikovi.

Den sedmý

18. srpna 2012 v 12:23 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva
Článek je součástí tohoto projektu.

  • Čtyři věci, které mne dokážou znechutit.
Předmluva: Čtyři věci jsou opravdu málo, znechucená jsem kde z čeho. A ano, v mysli se mi teď po napsání tohoto řádku odehrává představa mé osoby v růžovém kožíšku za deset miliard, na třiceticentimetrových jehlách s blonďatými pačesy, jak nesu růžovou kabelku a dělám rukou takové to barbie gesto "pracka sem, pracka tam" a znechuceně koukám na mého velice růžového jorkšíra, jak kaká na prostředek cyklostezky a požaduje po mně úklid. Světe, a ty se divíš, že nechci psa.


1. Mlaskání
Vážně je to ta naprosto nejodpornější věc na světě. Jsou tři tipy tzv. mlaskačů:

Den šestý

17. srpna 2012 v 13:14 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva
Článek je součástí tohoto projektu.

  • Pět lidí, kteří pro mě hodně znamenají.

Předmluva: Vynechme opět rodinu a přátele, ti pro mě samozřejmě znamenají nejvíc a pět bodů by rozhodně nestačilo. (Anebo naopak jen dva tři.) Taky nechci psát o lidech, pro které jsem už v prvním dni něco napsala, abych se neopakovala. Zkrátka a dobře se pokusím vyjmenovat pět osobností, které mi nějakým způsobem plnohodnotně ovlivnily život.


1. Marilyn Manson
Nikdy jsem toho člověka neměla ráda a nějak se o něj nestarala, ale tři roky zpátky o Vánocích jsem dostala jeho knihu a kromě toho, že je to jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy četla, celkem dost mě to ovnivnilo. Vím, čeho se mám vyvarovat a porozuměla jsem sama sobě a tomu, jakým směrem má můj život pokračovat.

Den pátý

16. srpna 2012 v 11:34 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva
Článek je součástí tohoto projektu.

  • Šest věcí, o kterých si přeji, abych je byla nikdy neudělala.
Předmluva: Nemám moc problém s tím, co jsem udělala, protože když už udělám špatné rozhodnutí, nelze ho nějak napravit. Nemá proto smysl se s tím dál trápit; i když si to pak v hlavě přehrávám dost často. Kdybych to měla vzít vážně tak, jak se po mně chce, bylo by tu šest velkých omluv. Ale já se nechci moc omlouvat. Tohle bude spíš vzpomínačka.


1. Mami, promiň.
Včera jsem to udělala zase, po týdnu přijela domů a první věc, kterou jsem udělala, tak jsem se s ní pohádala, hádám se s ní denně. Jasně, že všechno, co jsem jí vyřkla, byla pravda. Ničí mi to přeci život, celou dobu ničilo. Ale když já na ni ječím a ji bolí hlava a je nešťastná a pak řekne něco ve smyslu, že stejně už tu dlouho nebude a pak se cítím blbě a bojím se, víte. Že už tu fakt dlouho nebude. Poslední roky na to naráží často a nechce mi říct proč, se zdravím je na tom bledě už od mládí. A bez ní se tu všichni zcvoknem.


Den čtvrtý

15. srpna 2012 v 13:29 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva
Článek je součástí tohoto projektu.
  • Sedm věcí, nad kterými často přemýšlím.
Předmluva: Moje myšlenky jsou tak trošku hitparáda, buď přemýšlím nad jednou věcí stále dokola, nebo nad tisíci věcmi, co mě už znovu nenapadnou. Takže se můžu pokusit být spravedlivá, ale stejně jako vy s tím asi budu mít menší problém.


1. Něco slyším a rozkládám si to v mysli do písmenek.
Pokud na mě mluvíte déle jak 10 vteřin vkuse, pravděpodobně jsem vás už dávno přestala poslouchat. Ono taková druhá třetí věta už se mi začne v hlavě rozkládat, představuju si písmenka, ze kterých jsou ta slova poskládány, měním jim barvu, font, velikost... Pak mě to přestane bavit, začnu přemýšlet nad vlastními věcmi a pokud na mě stále mluvíte, jen mě tím vyrušujete.

Den třetí

14. srpna 2012 v 11:50 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva
Článek je součástí tohoto projektu.

  • Osm způsobů, jak si získat mé srdce.
Předmluva: Upřímně řečeno, nemám absolutně ponětí, jak něco takového pojmout. Nemyslím článek samotný, formulací mě napadají spousty - ale jak jen popsat osm věcí, které získávají něco, co mi chybí? Být já tak Doctor Who, ten má srdce rovnou dvě, to by stačilo vzít čtyři způsoby a znásobit je.

Dala jsem tedy dohromady pár věcí partnerských a zbytek přátelských, abyste je mohli použít i vy. Třeba pokud chcete žadonit o hlas v Bleskovkách, nebo tak. (Ne! Stejně vás budu hnát svinským krokem a střílet po vás.)



Den druhý

13. srpna 2012 v 11:55 | Jimmy Mindfucker
Článek je součástí tohoto projektu.
  • Devět faktů o mně.
Předmluva: Faktem je, že ačkoliv píšu ráda o sobě, rozhodně ne celé články. Takže po desetidílném seriálu se vynasnažím psát co nejvíce o tom, kvůli čemu jde lidstvo do sraček a ne o tom, proč jdu do sraček já.
Poznámka: Článek je bez poznámky.

http://i44.photobucket.com/albums/f46/CoffeeTV/animated/HomicidebyDylanMoran.gif

1. PARAMETRY: Jsem vysoká 164 cenťáků, vážím něco kolem 52-53kg, nemám už moc místa na disku, jsem taky značně opotřebená, rozsah mého hlasu je jedna a půl oktávy rapujícího rozladěného piána a neroztáhnu nohy od sebe víc, jak pod úhlem 50°. To vám nesděluji z důvodu mých chabých sexuálních aktivit, ale abyste věděli, že jsem vážně děsně pohybově neschopná.

Den první

12. srpna 2012 v 18:47 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva
Článek je součástí tohoto projektu.

  • Deset věcí, které bych v tuto chvíli chtěla říct deseti různým lidem
Předmluva: Brnkačka. Jen si sem naflákám deset jmen, které beztak nikdo nezná a budu o nich psát. Co mám na srdci. Kým ale začít? - Nikdo mě nenapadá. - Ale přece bych to nezabalila hned první den. Pójďméé, hóšíí, pojďme do toho, hej!

---

První věc prvnímu člověkovi - Václave Klausi, já vás obdivuji. Myslím to zcela vážně; téměř deset let zastupujete tento národ a nezešílel jste z toho, spíš naopak, vaše druhé období je ještě lepší. Nikdo s vámi nemůže souhlasit na 100%, ani já ne, ale věřím, že jste pro naši zemi udělal více dobrého, než zla a propisek. Kéž by byli ostatní politici té schopnosti jen si to připustit.



Druhá věc druhému člověkovi - Horste Fuchsi, zachránil jste mi dětství. Když mi bylo sedm osm let a v telce ráno běželi jen trapní Pokemoni, byl jste tam. Byl jste všude, kde jsme vás my, děti, potřebovaly. Odešel jste a vrátil jste se. Jste zkrátka muž z obrazovky.


Pár slov o mně + dotazník na 10 dní

12. srpna 2012 v 18:03 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva
N E Z T O T O Ž Ň U J I se s názory, které jsem prohlásila před pěti minutami, natož s těmi, které jsem před víc jak rokem vyblila na tento blog.

Kdo je Jimmy Mindfucker, proč o sobě kluk píše v dívčí osobě/proč má dívka chlapeckou přezdívku a jí syrové těsto?
Jméno, hodnost a účel blogování: Jimmy Mindfucker; Mindfucker; štěpení sarkasmu.
Blogová minulost: Stále zraje, už je to skoro sedmileté vínečko, nicméně ani mě tu už nic nedrží, stará blogelita se rozprcla.
Blogová současnost: Zatim to klepu.
Blogová budoucnost: Vidím to minimálně stejně růžově, jako Dominika Myslivcová.
Pohlaví: Nejspíš ano, žena, ale stále může zmutovat
Povolání: Studentka předčasného důchodu (gymnazijní seminář)
Zajímavosti: Nosí rybičky v botách, zbožňuje kočky, má ráda indie hudbu, je to seriálový maniak a zásadně neodpovídá na otázky, které jsou jí kladeny.

Můj blogový profil naleznete zde, nebo v patičce stránky.

Taky si mě můžete různě popřidávat. Například mé last.fm, csfd.cz a tam jsou k nalezení i další žertovné kontaktní sítě a podobné vymoženosti. Když nebudete zlobit, můžeme se navzájem papat na tumblr.

Máte-li čas a chuť dozvědět se o mně ještě víc, zvládla jsem absolvovat deset dní plných tématických článků. Jsou většinou kratičké, takže račte rozklikávat:


Den šestý - Pět lidí, kteří pro tebe hodně znamenají (bez jakéhokoli pořadí).
Den desátý - Jedna zpověď.


Nadpis byl z provozních důvodů exterminován

10. srpna 2012 v 2:21 | Jimmy Mindfucker |  mindfuck
V lehce pesimisticky-zasněném duchu. Víte, před 48 hodinami jsem byla s ním, nejdřív totálně opilá, pak jen lehce a jak v pět ráno odjížděl, skoro jsem až vystřízlivěla. V té chvíli jsem si neuvědomovala, že jsem bezcitné monstrum, to až teď, když nad tím přemýšlím. (A přehrávám si to. To přehrávání v hlavě je vždycky nejhorší!)

Menší slabůstka pro Doctora Who, nic tématického.

To byl tak pořádán jeden filmově-umělecký tábor.