Den pátý

16. srpna 2012 v 11:34 | Jimmy Mindfucker |  10denní výzva
Článek je součástí tohoto projektu.

  • Šest věcí, o kterých si přeji, abych je byla nikdy neudělala.
Předmluva: Nemám moc problém s tím, co jsem udělala, protože když už udělám špatné rozhodnutí, nelze ho nějak napravit. Nemá proto smysl se s tím dál trápit; i když si to pak v hlavě přehrávám dost často. Kdybych to měla vzít vážně tak, jak se po mně chce, bylo by tu šest velkých omluv. Ale já se nechci moc omlouvat. Tohle bude spíš vzpomínačka.


1. Mami, promiň.
Včera jsem to udělala zase, po týdnu přijela domů a první věc, kterou jsem udělala, tak jsem se s ní pohádala, hádám se s ní denně. Jasně, že všechno, co jsem jí vyřkla, byla pravda. Ničí mi to přeci život, celou dobu ničilo. Ale když já na ni ječím a ji bolí hlava a je nešťastná a pak řekne něco ve smyslu, že stejně už tu dlouho nebude a pak se cítím blbě a bojím se, víte. Že už tu fakt dlouho nebude. Poslední roky na to naráží často a nechce mi říct proč, se zdravím je na tom bledě už od mládí. A bez ní se tu všichni zcvoknem.


2. Na všechno jsem se vykašlala.
Vždycky něco začnu a nedotáhnu to do konce a věřím, že vy taky. Ale rozhodně jsem jedna z těch línějších osob v porovnání s ostatními - je na čase s tím něco dělat. Ale proč tyhle pitomé chyby dělám pořád dokola, sama nevím.

3. Bála jsem se.
Nových věcí. Zkoušet, měnit a tyhle ty věci, dokud jsem ještě mladá. Bojím se doteď, ale už jen věcí, co mi vážně ublíží. Třeba dvířek od aut, nebo tak.

4. Nic jsem se nenaučila.
Vykašlala jsem se na klavír, koupila si elektrickou kytaru a nehraju na ni, neumím vařit, neumím otevírat auto, na co sáhnu, to se pokazí. Máma mě nikdy k manuálním pracím nepouštěla a udělala mě tak nepoužitelnou. Doteď to tak dělá, kdyby se vrátil čas třeba o pět let, tak bych si doma dupla.

5. Nepracovala jsem na sobě.
Vážně nemám ráda lidi, co jsou záměrně průměrní, protože jim vyhovuje být tupí kreténi. A když jsem si to třeba před třemi léty uvědomila, měla jsem udělat vše možné proto, abych tak nedopadla. Vím, že nedopadnu, ale kdybych se tehdy snažila, třeba bych teď, v době, kdy píšu tento článek, skákala na Madagaskaru po palmách na pláži a koukala na východ Slunce, nebo tak něco. Vlastně tak nějak všichni děláme všechno pro to, abychom ten ideál, co máme v hlavě, nechali v hlavě.


6. Každé prázdniny s jinými přáteli.
Nebylo by fajn to jednou prostě s/zkloubit, být se všemi najednou a být zkrátka úžasní? Ne, že. Taky si to myslím, ale za zkoušku to stálo.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Doma Doma | Web | 16. srpna 2012 v 12:47 | Reagovat

Spíš to bylo poprvé a naposled. Krásnější slova už neuslyším. 2.,4.,5. bod jako bych to byla já ... akorát mě máma do všeho nutí a já nic stejnak neumím ( otevřít dveře od auta už ano :D )

2 Infinity Infinity | Web | 16. srpna 2012 v 13:37 | Reagovat

Opět moc pěkně napsané. :) S tím druhým bodem se naprosto ztotžňuji. :D

A děkuji za pochvalu básně. :-)

3 Viollet Viollet | Web | 17. srpna 2012 v 11:08 | Reagovat

Dvojka a čtyřka, ehehe... Nejsi sama :-)
Já se na to dívám tak nějak podobně. Co se stalo už neovlivním a třeba to tak být mělo, kdoví.

4 thesims4 thesims4 | Web | 17. srpna 2012 v 11:33 | Reagovat

krasnyy blog a moc krasny clanek :))
hele nechces se pridat na facebooku ke strance o the sims a mem blogu ? bude tam spousta novinek atd..staci dat jen lajk tady https://www.facebook.com/pages/Thesims4blogcz/299050903526875?cropsuccess

5 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 17. srpna 2012 v 11:50 | Reagovat

[4]: Sežehni.

6 Nikka ♥ Nikka ♥ | Web | 17. srpna 2012 v 12:10 | Reagovat

Já se s mamkou taky často hádám a taky se bojím že už tu moc dlouho nebude, denně má migrény a cpe do sebe 4 práky ibalginu denně :(

7 Vendy Vendy | Web | 18. srpna 2012 v 18:07 | Reagovat

Ani nevíš, jak moc se v bodě jedna poznávám. Citové vydírání, tak jsem tomu říkala. A  mé hádky s mamkou byly někdy oprávněné, ale vím, že někdy jsem mohla přibrzdit. No, dnes už je pozdě, máma už je pryč a já jí už nemůžu říct, že i když mě občas šíleně štvala, měla jsem ji ráda.
Nových věcí se bojím taky, kdykoliv jsem se měla potkat s novými lidmi (třeba v nové práci), tak jsem byla na složení. Žaludek sevřenej a pocit, že  musím na záchod co pět minut. :-x
Stejně myslím, že přijde něco, na co se nevykašleš, co dotáhneš do konce a nač  budeš pyšná.
(A sen v hlavě nezůstane jen v hlavě...) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama