Září 2012

22.-28.9. ve fotkách

30. září 2012 v 21:50 | Jimmy Mindfucker |  Fotodeník
Sobota

Tři dny u nás bydlí Lucyje, zrovna doprovázíme kamaráda ze Slovenska na nádr.

Cítím se směšně, čůráme třešně

27. září 2012 v 19:51 | Jimmy Mindfucker |  den po dni
To si tak jako správná rich bitch sedím v první třídě ECčka ve vlaku a protože je zítra státní svátek, tak všechny ostatní vagóny narvaný. No a tak nám lidi z druhé třídy nacpali do jedničky: Naše složení je farář s něčím jako Lady Gaga na vyzvánění, jeptiška, která vypadá, že s tím farářem už 20 let peče, o pár sedadel dál sedí zahalená muslimka, která vypadá v obličeji hubeně a přesto má dost široký tělo, takže vás to nutí myslet na věci jako "pod tím hábitem má bombu. No, aspoň jsem si na svoji poslední cestu dala kafčo a přečetla noviny" a naproti mě sedí nějaká buranka, co si vytáhne z dózičky těstoviny se sýrovou omáčkou, až zavane celý vagón tím smradem a mlaskáním mi přeřve sluchátka.



15.-22. 9. ve fotkách

22. září 2012 v 10:46 | Jimmy Mindfucker |  Fotodeník
Sobota

Hodujeme! Přijeli komedianti.


Ječný zrno a ostatní kůl záležitosti

19. září 2012 v 18:35 | Jimmy Mindfucker |  den po dni
Mít ječný zrno na oku je strašně supr, když máte patku. Jakože vlasovou. Potom s tou vlasovou patkou v xichtě chodíte po škole a kdekoliv jinde, kde není možné nosit sluneční brýle za 28kč z Gate, ani vás netrápí, že se mastí tak desetkrát rychleji, než obvykle a ušetříte ráno deset minut s líčením. Stejně tak super je mít rýmu, nikdo od vás nechce vaše pití a kousnout si svačiny a taky matika, ta nám dnes odpadla, takže až na metanolový problémy s tím, že pivo je všude tak o 300% dražší, se máme bestiálně šťastně.



8.-14. 9. ve fotkách

15. září 2012 v 10:18 | Jimmy Mindfucker |  Fotodeník
Sobota


Bezcharakterně

14. září 2012 v 17:09 | Jimmy Mindfucker |  názory
  • Článek je přiřazen k Tématu týdne: "Charakter"

Nemějte strach, znám význam slova charakter. Ale přeci jen, raději jsem si vyhledala v Googlu slova "Charakteristika slova charakter"... Pro jistotu. Kdybych to slovo neznala, tak bych jeho účel z poučky na Wikipedii pochopila naprosto obráceně.

BUM.

Už pravděpodobně víte, že lidmi opovrhuji a znám jen pár světlých a nesvětlých (či dokonce snědých) výjimek se mému opovržení vyhýbá, protože se zkrátka nechovají jak pytel brambor padající po schodech do sklepa. V případě nesvětlých a snedých výjimek je samozřejmě stupeň opovržení ještě vyšší; chci se ale bavit o těch, kteří spadají do průměru, podle kterých by se mohly psát tabulky lidskosti, či spíš tabulky pozůstatků lidskosti v nás.

Je 12.9. a svět pořád existuje

12. září 2012 v 20:12 | Jimmy Mindfucker |  den po dni
Prej že jedenáct let po pádu Dvojčat se zase něco stane, říkali to v jednom konspiračním dokumentu. Svět pořád existuje, ode dneška na konspirační teorie seru. Jo, a taky mám hlavu na poloviny, doslova. Fotky jindy.



Rajčata chutnají jak hlína

10. září 2012 v 20:30 | Jimmy Mindfucker |  mindfuck
Znáte to, když víte, že se máte špatně, ale nemůžete si to pořád uvědomit? Momentálně necítím nic, prostě stav bez pocitů. Nevnímám nové tempo školního roku a už dávno jsem opustila tempo prázdninové, vždyť postel mě obvykle vyhání ještě 10 minut před budíkem. A rajčata chutnají jako hlína. A děsně to štípe na jazyku, protože mám zas nedostatek vitamínů.

Existují dvě věci, které se mi nesnaží ruinovat život. Britští scénáristi a zelený čaj.


1.-7.9. ve fotkách

8. září 2012 v 19:56 | Jimmy Mindfucker |  Fotodeník
Sobota

Jedeme do Brna na Sunshine a na Vypsanou Fixu. Obě kapely uvidím potřetí!

Alternativní reality

7. září 2012 v 21:37 | Jimmy Mindfucker |  mindfuck
Přemýšlíte někdy o tom, "what if...?", čili co by, kdyby? (Mimochodem, pojem "What if" znám z divadla a používám ho raději, než coby kdyby. Jednak nevím, jak to správně napsat a druhak to zní divně.) Ale že se vůbec ptám, jistěže přemýšlíte. Jestli ne, jste divní marťani, s jachtou ve tvaru záchodovýho prkýnka, žijede na Jadranu a pijete žížaly. Jedna z nejdůležitějších "what if" otázek mé existence je, jestli kdyby neexistovaly blogy, uměla bych interpunkci. Ono totiž vy jste mě to odnaučili. Tyhle věci jsem vždycky ovládala intuitivně a jak čtu blogy, kde to každý píše jinak, tak mě to mate. A tak jsem se stala pilníčkem.



Hrdinové nekecaj a jdou do tmy

5. září 2012 v 20:36 | Jimmy Mindfucker |  den po dni
Nedovedu si představit, jak těžké to musí být pro prváky na střední. Zlatý osmiletý gympl, vážně! Lidi, co k nám letos přibyli, to všechno popisují jako obrovský šok. Především ty děsné rozvrhy, lidé z ročníku na jiných gymnáziích tady mají snad polovinu hodin, co my.


Co si budeme povídat, i přechod z nižšího gymplu na vyšší je trošku hardcore. Vlastní učebnice (všichni kantoři, kteří nikdy učebnice nepoužívali, je najednou chtějí), OK. Žádný volný hodiny po dobrané látce - protože ji prostě nedoberem, OK. Už druhý den školy 9 hodin a všude se učíme, ale OK. Ale proč mají všichni učitelé najednou pocit, že nám po těch dvou měsících mozky zželezněly a zbavily emocí a únavy jen kvůli tomu, že máme prostě už hotovou základku? Jejich chování se totálně transformovalo. Však když propadnem v pololetí, nic se nestane. A nebudu zapírat mentalitu naší třídy, vnímám ji jako soubor retardovaných hopsajících ping-pongových míčků a několik z nich si odbylo svoji první pětku na vysvědčení už někdy v sedmý třídě před lyžákem a ještě k tomu z dějepisu, o čtverkách z tohoto a podobných předmětů ani nemluvě. Jestli to zvládnou k maturitám doklepat oni, tak já taky.

Kapky deště, špatný vlastnosti a záchvaty vzteku

4. září 2012 v 20:14 | Jimmy Mindfucker |  mindfuck
Jsem jak malý dítě.

Protože obvykle nedodělám to, co začnu, válí se mi tu všude učebnice a sešity, který jsou rozepsaný a nemíním s tím už něco udělat. Ne že bych totiž neměla falešnou naději, že od zítřka začnou uhelný prázdniny, my dostaneme maturitu zadarmo za naše skvělý výsledky v předchozím ročníku a už navždy budu moci sedět doma, koukat na seriály a jíst cereálie. (Jako ten borec z Omegle, jak jsme si s ním s L. volaly. Viď? Říkal, že si dává cereálie po sexu. Já je chci ale po seriálech, seriály a cereály. Parádně jsme si s ním povídaly a on najednou "wait, someone's calling me", vstal a neměl kalhoty a ani nic, co by mu zakrylo, co by mělo zůstat zakrytý, úmyslně, a telefon mu nezvonil samozřejmě. Byl to děsný šok!) Jsem jak malý dítě, protože mlaskám a dělám podivný zvuky, když dostanu záchvat smíchu. A taky chrochtám a přeskakuje mi hlas, bojím se aut a otevírání jejich dveří, cizích dospělých a všude na mě číhaj pedofilové a ufoni.


25-31.8. ve fotkách

1. září 2012 v 9:49 | Jimmy Mindfucker |  Fotodeník
Sobota

Dokoukávala jsem Torchwood, fetovala vonnou tyčinku a dělala si sypaný zelený čaj s mlíkem. Taková idylka.

Návštěva babičky.