Říjen 2012

We were the ones that marched and fell.

24. října 2012 v 23:11 | Jimmy Mindfucker
Můj život se skládá z emocí tohoto songu a hromady Bebe sušenek. (Neočekávám, že si to vůbec někdo pustí. Mě váš vkus taky nezajímá a s úsměvem ignoruju videa ostatních. Většinou. Ale můžu se aspoň na něco vymlouvat. Na krásu hudby. Na krásu světa.) Předem říkám, že vážně nejsem zamilovaná, ač se vám to bude možná tak zdát. Těžký dny jsou těžký.

Jsem naladěna v lehce optimistickém duchu. Mám dvojnásobek povinností, než obvykle, ale stav klidu před bouří mi naprosto vyhovuje. Není vteřiny, kdy bych nemyslela na nějakou svoji práci, ani už nevím na jakou, je jen tam v koutku hlavy a pořád se mi nenápadně připomíná. Ale nechci s tím nic dělat. Jen zastavit a zavřít oči. A to přesně dělám.

Arabela

9. října 2012 v 15:42 | Jimmy Mindfucker
Víme, co chceme, já a ty
přeskakujeme mrtvoly,
a umělecká tvorba je velmi rozvinutá.
Takže
Bacha na heroin!
Bacha na heroin!
Bacha na heroin a neusnout ve vaně.
(Vypsaná Fixa - Drogový večírek)

Jak já nesnáším zimu.


Začíná podzim a s podzimem nostalgie, kabáty, barevný listí, přežírací záchvaty úzkosti, husina a "Topit začneme až před třídními schůzkami". Kult termosek s teplým čajíčkem je ve třídě již dostatečně rozšířen; sypaný čaje jsou úžasný a dáváme med do všeho, kde se rozpustí, nebo má aspoň tu snahu.

Pod náma dítě v autě zvědavě si kouká na zázrak

5. října 2012 v 21:23 | Jimmy Mindfucker
Flákám vás, co?
Zvracející Justin Bieber. Jsem děsně škodolibá a tento jeho životní okamžik mě velice naplňuje.
Tvoříme si závislost na svetrech. Koupila jsem si teď jeden, tedy původně si ho měla koupit Lucyje, ale byl jí velký, který mi schnul po vyprání čtyři dny, protože je z naprosto pitomého materiálu. Za tento týden jsem získala dva svetry a mám pořád nové a nové, ale pak v nich vypadám jak bečka (například můj kuřecí svetr mi přidává minimálně 10kg) a odmítám je nosit. Takže už nejsem kuře. A tak.