Den 6. - Seznam věcí, na které nemáš odvahu

20. listopadu 2012 v 21:43 | Jimmy Mindfucker |  20denní výzva
  • Článek je součástí tohoto projektu.

Jsem děsný posera. Vážně jsem a vnitřně s tím docela často bojuju (bojuju s tím zhruba stejně, jako s poznáním, co je poměr slučovací, tudíž nevím, jestli před spojku a v předchozí větě napsat čárku) - a taky mě to docela brzdí v rozvoji, protože na spousty věcí, které bych chtěla udělat, nemám odvahu. Nebo za to může lenost a na poserprdel se vymlouvám. Tak či tak, není to kůl.

image


Dokonce i když jsem podle mě člověk vcelku extravagantní, dělá mi problém naučit se ovládat základní věci pro přežití, jako třeba oslovit prodavačku v obchodě, mluvit s doktorkou, uznávat autority a škrt, to tady nemá co dělat. Nicméně sestavit seznam obsahující ty šílený věci, který bych fakt děsně ráda udělala (protože mluvit s prodavačkou v drogérce přeci jen není vrcholek mé hitparády), jak to po mně zadání chce, by neměl být až takový problém. V zásobě mám spousty společensky sebevražedných atentátů, který někdy musím spáchat, protože zkrátka chci a to už pekelně dlouho, jen se bojím.

Jedním z nich je jít za někým, s kým se chci seznámit a praštit do toho. Ále prd Jimmy, to už jsi přeci udělal, a hned několikrát! No jasně, třeba minulý rok jsem v jednom rockovém klubu zcela střízlivá (!!! podtrhnout, vystřihnout a nalepit do kroniky. Střízlivá!) šla za jedním na schodech kouřícím borcem, co byl sám a vypadal tak.. Osaměle, no fajn, tahle věta se mi nepovedla. Sedla jsem za ním, "Ahoj, já jsem Jimmy, vypadáš celkem smutně, co se děje? Kouření zabíjí, přestaň s tím, a nemysli si, že tady skončíme v sobě na záchodkách, přišla jsem si jen popovídat," vyřídilka jak sviňa a jsem na sebe děsně pyšná, protože jsem rozveselila někoho totálně cizího. Všecko bylo fajn, akorát je někde z háje dvě hodiny odtud a proto už jsem ho nikdy neviděla (několikrát chtěl přijet, ale vykecala jsem se z toho, protože jsem ňouma). Cizí lidi takhle oslovuju celkem často, střízlivá, nestřízlivá, najezená, nenajezená, učesaná a neučesaná, co na tom sejde. Ale vážně děsně moc chci jen tak jít za někým asi-ne-úplně-cizím a poznat ho víc a být s ním [doplň vazbu kamarád/přítel/farář] na celý život. Ještě se mi sice nestalo, že by moje přítomnost měla negativní odezvu - naopak, ale zkrátka se mi vždy podaří oslovit jen lidi zdaleka, které už nemám šanci vidět. Možná protože ti odsud vypadají jak lidojedi, nebo tak něco, a nechci se s nima bavit.

Další věc, na kterou nemám odvahu, tak používat plynový sporák. Zdá se vám to směšné? Není. Bojím se ho, děsně. Neumím skrz to ani vařit, protože co? Protože máme doma plynový sporák. Někdy mu říkám věci jako "hele, mám z tebe respekt. Prostě se budem dál ignorovat a bude nám oběma líp," a ono se zdá, že to pan sporák chápe, takže sme za dobře. Mám dost velký respekt z jakéhokoliv živlu - oheň, voda, vítr, no a země taky, protože jak umřu, mám se nechat spálit, nebo pohřbít? Jsem člověk přesvědčen o reinkarnaci, ale že si budou moji "bejvalku tělo" žrát červíci, no jéj, skáču radostí do stropu.

Ještě tu máme drogy. Kůl, tohle je totiž věc, na kterou sice nemám odvahu, ale zároveň mě to nijak neláká a jsem za svoji poserovatost celkem ráda, protože aspoň neskončím jako troska (což se některým mým spolužačkám už skvěle daří). A nemám ani odvahu na lezení po horách a podobný kraviny, atrakce na pouti, jízdu na motorce, dělat všeobecně odvážný věci/rozhodnutí (pokud se to netýká výhradně mně - vypadám záměrně jak kreatura a stejně tak se i oblíkám, protože paradoxně přes to všecko zbožňuju pozornost ostatních), propíchnutí nějaké části těla, protože chci piercing, jo, a přestože jsem fakt děsně dobrá a namyšlená ohledně mé hry na hudební nástroje, bojím se hrát před ostatníma a kdykoliv před nima hraju, začnu stresovat a moji hru poseru, což mi celkem významně žere sebevědomí. No, a tak je to. Kreatura chce pozornost a bojí se dělat běžný věci.

Běžný věci jsou totiž běžný jen pro někoho. Někdo si třeba běžně zapaluje hlavu, nebo tak. A jí housenky. Jedli jste někdy housenky? Poblila bych se.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 20. listopadu 2012 v 22:16 | Reagovat

To je škoda, že nejsem v tvé věkové kategorii, rád se seznamuji a navíc mám v bytě jen elektřinu, i když mohl bych mít plyn, ale ten jsem si nechal zablokovat. Taky nemám plyn rád. :-D

2 May May | Web | 21. listopadu 2012 v 6:22 | Reagovat

Tenhle článek mi skvěle nahradil snídani, kterou postrádám. Prosím tě slib mi, že než jeden z nás umře, řekneš mi tu samou větu cos řekla tomu klukovi.. :-D
Asi bych doplnil vazbu farář. Je taková nejneobvyklejší.
A ten obrázek nahoře.. :-D
Měla bys ty svoje články prodávat jako instantní prášek, vydělala bys miliony.

3 Es. Es. | Web | 21. listopadu 2012 v 8:01 | Reagovat

Víš, proč nikdy nebyla negativní odezva? Máš hrozně milej hlas a nakažlivej smích(a vůbec seš děsně super), a já mám nějakou divnou tendenci ti to furt psát do komentářů.

Teď mě akorát ještě víc sere, že bydlíš tak daleko, protože PLYNOVÝ SPORÁKY JSOU TY NEJVĚTŠÍ SVINĚ NA SVĚTĚ. A jednoho máme doma, žejo. Doufám, že si to nepřečte.

4 tajomna tajomna | Web | 21. listopadu 2012 v 10:51 | Reagovat

oslovovanie cudzích ľudí..hmm,to som bola nútená sa naučiť asi tak v lete.či som chcela a ači nie,musela som sa prekonať a ostalo mi to doteraz (fúúúúúúúúúúúúú!)...a myslím,že strach mám hlavne z výšok,..neveim síce prečo,ale ked som v lietadle tak ni,čpohoda klídek..ale akonáhle som niekde vysokko,kde nie je zábradlie alebo čosik,tak sa mi točí hlava a už sa vidím padáááááááááááááááááť

5 Vendy Vendy | Web | 21. listopadu 2012 v 11:14 | Reagovat

To je skvostný, jsem příjemně překvapena, že nejsi nijak ujetá, netrpíš na adrenalinové sporty, nemusíš si propichovat části těla, neoslňují tě drogy... Tohle bylo moc hezký.
Tvoje oslovování cizích lidí mě pobavilo, kupodivu to mám naopak, nedělá mi problém zeptat se  něco prodavačky nebo paní na poště, ale oslovit cizího člověka a dát s ním jen tak řeč, z toho mám křeč.
Plyňáku se neboj, kup si takový ten zapalovač, co je na jiskru nebo má plynový hořáček - můžeš zapalovat plyn z větší dálky. Jestli máš zdravý respekt, to je jen dobře, aspoň si dáš větší pozor... ;-)  :-)
Jinak, živly mě taky ohromují.

6 Doma Doma | Web | 21. listopadu 2012 v 12:27 | Reagovat

S doktory jsem se už naučila mluvit i trochu odborně :D. Waw :D. Ale jsem hrozný stydlín :D.

7 Andalusian Andalusian | Web | 21. listopadu 2012 v 18:56 | Reagovat

Zajímavej seznam, některé pocity sdílím (Objednat se po telefonu k doktorovi? Noční můra.). Btw jsem drze ukradla nápad a otázky. Díky za inspiraci :-)

8 Počkej si. Počkej si. | Web | 21. listopadu 2012 v 19:37 | Reagovat

Já nerada objednávám věci přes net. Nebo vyřizuju jakože důležitý věci. (a nerada vodesílám/přebírám dopisy.)
Oslovovat cizí lidi? v tom se docela vyžívám. Zrovna dneska jsem n chodbě potkala nějakou holku- "Hej, dej mi napít." Dala mi napít. Chápeš? Me mistrseznamovačkaikdyžnevimjaksejmenovala.

9 Emanuela Emanuela | Web | 23. listopadu 2012 v 15:48 | Reagovat

fuuuj housenky :D stačí mi je vidět a je mi špatně :D jinak s tím sporákem a vaším společným dialogem jsi mě pobavila :D naštěstí plynovej nemáme, ale u babičky jsem se ho taky bála používat! To je fajn, že takhle komunikuješ s cizími lidmi, třeba mě někde oslovíš! :D

10 Reni Reni | Web | 23. listopadu 2012 v 20:58 | Reagovat

Já bych se nechala spálit, děsí mě představa, že bych se probudila v hrobě. V tý peci by to nebylo tak strašný :D

11 noise. noise. | 24. listopadu 2012 v 10:00 | Reagovat

Spoznávať kompletne cudzích ľudí na tých najrandom miestach (záchody/strechy/skrine/skladiská/opustené domy/divné bary/oddelenie neurológie/smetisko/zabudnuté obchody) je moja najobľubenejšia činnosť. Tie najlepšie zážitky.

12 Infinity Infinity | Web | 3. prosince 2012 v 14:04 | Reagovat

Jeee, to jsi napsala úplně bravurně. Já bych asi neměla odvahu oslovit toho kluka, jak jsi to udělala ty. To chce opravdu pořádnou porci odvahy a to já prostě nemám. :-D
Úplně dokonalý článek a ta animace je tak zatraceně pravdivá. :DDD

13 Michelle Michelle | E-mail | Web | 2. října 2013 v 18:08 | Reagovat

Já mám úplně panickou hrůzu z dělání autoškoly a řízení auta.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama