Den 7.- Čas a místo, kde ses naposledy cítila špatně

27. prosince 2012 v 16:14 | Jimmy Mindfucker |  20denní výzva
  • Článek je součástí tohoto projektu.
Nemusím moc listovat v paměti, kdy, kde a proč jsem se naposled cítila špatně. Datum bylo 24.12.2012 a celý den jsem byla doma.

Sleduju u ostatních lidí, jak jsou pro ně Vánoce otravné. Vadí jim být s rodinou a dělat staré zvyky. Nedovedu si představit, že bych s těmi lidmi měla být denně, ale na Vánoce mi nevadí ani rodina, ani zvyky, ani třeba zdobení celé domácnosti stupidními ozdobami z výprodeje.


Letos jsem si na Štědrý den přispala, vstávala jsem okolo jedenácté a ještě pár dalších hodin jsem po domě pochodovala v pyžamu. Nasnídala jsem se, zalila to mátovým čajem a dívala se na tříhodinovou verzi BBC Hamleta. K obědu jako každoročně zelňačka. Nesnáším zelňačku, takže je fajn, když je jen jednou do roka. Ani už si nepamatuju, co dál jsem dělala, pravděpodobně nic záživnýho, akorát jsem půlhodinku bojovala s balením dárků. Pak jsem si oblíkla sukni a šla se večeřet rybí polívka a salát s řízkem. Už u stolu to celkem skřípalo. Víc jak rok se definitivně nebavím s mým bratrem, protože bez přehánění je to ten nejzlejší, nejprolhanější a nejmanipulativnější člověk, kterého jsem kdy potkala, a všem nám zničil životy, takže sedět s ním u jednoho stolu bylo divný a nepřirozený. Nepřipila jsem si s ním a - na tohle nejsem moc pyšná - pořád jsem na něj měla nějaký hnusný narážky, protože se to přímo nabízelo. Jako každoročně jsme kromě toho zvládli neporušit naši tradici a udělali jsme menší katastrofu - totiž františkem jsme propálili ubrus až do stolu. Minulý rok jsem zase měla zlomený obratel, takže jsem měla prázdniny rovnou čtyři měsíce, což spíš než neštěstí bylo zpestření, a rok před tím máma rozbila rtuťový teploměr. Tuhle nám zas kočky zničily stromeček, nebo se některé dárky zapomněly v krabici v ložnici a rozdávaly se až dodatečně...

Po večeři se máma tvářila tak, že "asi jdem na dárky", ale mně to bylo prostě hrozně líto, tak jsem si vynutila aspoň pouštění lodiček, louskání ořechů a zapálili jsme si prskavky, když už nic jinýho. Pořád jsem se snažila oddálit rozbalování dárků, protože tu činnost naprosto nesnáším a je mi děsně nepříjemný předstírat, že "jé, to je super řasenka, vůbec jich asi nemám deset a tahle stála asi tolik, co dvoje nový struny ke kytaře, který bych potřebovala daleko víc" a z toho, jak neumím předstírat nadšení, se mi pak chce děsně brečet. Všechno, co k životu potřebuju, dávno mám, a tak rodině pravidelně říkám jen nějaký potřebný věci, který mi mají dát, a stejně místo nich pak dostanu kupu píčovin, ze kterejch se cejtím hrozně špatně, jako špatná dcera, a tak. Rozbalování dárků je totiž asi jediná věc na Vánocích, kterou fakt ze srdce nenávidím. Už jen kvůli tomu, jak máma pravidelně od poloviny listopadu chodí do mýho pokoje a ptá se, "Zlato, co chceš letos k vánocům?", a nikdo z nás z toho shánění dárků nemá radost, a nikdo z nás potom ani nemá radost z toho, že pak musí předstírat, že z toho uhnanýho dárku je nadšenej, pak ho založí do poličky a už se na to jen práší.

Smutná z Vánoc jsem byla už odmalička, stejně jako z narozenin. Ať jsem dostala v šesté třídě nový notebook, v sedmé foťák k narozeninám, v osmé telefon - vždycky mi to zkazil jen ten pocit, to očekávání, že musím něco předstírat, naopak si vybavuju ten moment, kdy jsem pod stromkem našla obálku s dvoutisícovou bankovkou, na které bylo napsáno "Na glády"- Nečekala jsem to, a měla jsem obrovskou radost. Ale toto všechno, i telefon, i notebook, jsou pořád dárky, za které jsem vděčná. Pak jsou prostě dárky, ze kterých přímo číší "Nevím, co jsem ti měl koupit, tak tady máš tuhle kravinu" a vy to stejně musíte zahrát. Jako kdyby mávnutím proutku z té věci měla zmizet veškerá špatná energie shánění a zoufalosti, ze které se ten dar zrodil, ale prokrista já bych daleko radši u stromku našla tři upřímný dárky a trochu víc ušetřených peněz v rodinné kase, než dvacet "kopni si do mě" dárků na prach. Nevím proč je mi vždycky tak do breku a vysvětluju si to jedině takhle, ale už jenom to, jak mě ostatní neposlouchají, když myslím vážně tu větu "Všechno už mám, chci jen tužku na oči", mě dožírá.

Možná se může zdát, že dárky beru jako samozřejmost a proto z nich nemám radost, ale je to přesně naopak. Jsem ráda za to, že máme dostupné materiální věci a že si můžeme ledacos koupit, ale pořád jsou tyhle věci pro mě prostě na posledním místě, a vůbec mi teď nejde o peníze. A tím víc je mi líto, když to moje rodina není schopna pochopit.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Seš mi fuck. Seš mi fuck. | Web | 27. prosince 2012 v 16:35 | Reagovat

Tohle znám, největší předstírání mam stejně u babičky, když musím být nadšená z dárků od tetiček a tak. Ty dárky taky neberu samozřejmě, ale je mi líto, že i přesto, že nemáme zrovna prachy na rozdávání, mamka dělá co může aby sehnala něco pro máminýho přítele, a on ji pak "jen" věnuje paintballovku. Bylo vidět, jak je to mamce líto, že doufala, že jí koupí aspoň nějakou drobnost..

2 Seš mi fuck. Seš mi fuck. | Web | 27. prosince 2012 v 16:36 | Reagovat

*mělo tam být "svýho přítele."

3 pavel pavel | Web | 27. prosince 2012 v 16:55 | Reagovat

Předpokládám, že tvůj bratr je starší.
Můžete se domluvit, jako v některých rodinách, si dárky nedávat.

4 bludickka bludickka | Web | 27. prosince 2012 v 17:20 | Reagovat

Sestřenka loni propálila františkem lopatku :) Kočka taky ráda shazuje stromeček, ale máme jen takový pidi, takže se ani nic nemůže stát :)
Rozbalování dárků mám ráda. To napětí, proto to co nejvíc oddaluju. Málokdy musím předstírat, většinou mám asi neutrální výraz :)Nejhorší ale je, když jsou to dárky určené k nošení, které ale vůbec neodpovídají mýmu vkusu a já nechci urazit majitele, tak si je musím aspoň párkrát vzít nebo doufat, že si nevšimne, že to nenosím.

5 Doma Doma | Web | 27. prosince 2012 v 18:40 | Reagovat

Jo, některé dárky se dají přijmout jen s nervozním úsměvem na rtech a s ,, Jééé!" na jazyku. Já dostala vše co jsem chtěla, proč? Protože jsem si to koupila já.
Ale chápu, pro mě letos byly Vánoce taky trochu nepříjemné.

6 Doma Doma | Web | 27. prosince 2012 v 19:23 | Reagovat

Tak to dík :D . Natočená jsem! :D Ale ještě jsem to neviděla a bylo mi řečeno, že to bude smazáno :D

7 May May | Web | 27. prosince 2012 v 20:50 | Reagovat

Jimmy. To je absolutně přesný. Konečně někdo, kdo nesnáší svýho sourozence, juhů, nejsem sám. To samý s těma dárkama, i když letos jsem vyjímečně předstírat nemusel. Ale je to naprosto známej případ. Mám pocit že potřebuješ obejmout. Takže posílám (hug). Nesmutni.

8 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 27. prosince 2012 v 22:41 | Reagovat

[7]: :**********

9 Borůvka Borůvka | E-mail | Web | 27. prosince 2012 v 22:47 | Reagovat

Asi jim přejde, že za málo dárku pod stromečkem bys brala jako nedostatečný projev lásky.

10 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 29. prosince 2012 v 10:17 | Reagovat

I když jsem dostala něco, co jsem si nepřála, nikdy jsem si nemyslela, že bych místo toho chtěla něco jiného. Spíš "kam to proboha dám?" :D Naštěstí ale většinou dostávám dárky jenom od otce a od kamarádů, a ti vědí, co mám ráda.
Ale ty dárky mi stejně přijdou zbytečné, pokud to není myšleno upřímně, ale jenom jako nutnost.

11 Vendy Vendy | Web | 29. prosince 2012 v 20:24 | Reagovat

Myslím, že je ti do breku, protože chceš dárky od srdce a ne z povinnosti a takové, které ti udělají radosst a nestačí fakt, že jsi něco dostala.
Protože to současně znamená, že někdo přemýšlí i nad tím, jestli se ti něco z toho bude nebo nebude líbit...
Achjo. Ty vánoce.
Taky se mi málokdy podařilo trefit do noty.
Letos jsem bráchům dávala sadu olejů (rostlinných) a nějaké esenciální, každý to měl zabalený v takovém kyblíčku (tedy bylo to pro bráchy i jejich manželky, prostě do kuchyně). A každá z nich zajásala, že je to něco do koupelny. Hm.
A přitom z předchozích dárků jsem měla pocit, že koupelnových přípravků každý dostal jak nasraných, promiň mi ten výraz, tak jsem si řekla, že letos sprcháče a podobné vynechám.
No - a jak vidět, letos by se sprcháče nebo koupelové pěny i šikly. :-?
Zlati, přeji ti úspěšné přežití vánoc a hlavně hezké mezisvátčí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama