Bod.

20. února 2013 v 22:09 | Jimmy Mindfucker |  mindfuck
Víte, někdy mám hrozný strach, že bude můj život obyčejný. Asi to tak spoustě lidí vyhovuje, teda - je to docela očividný: "Půjdem dnes na deku?" - "Ne, víš, chci sedět doma na prdeli." (Možná mi spolužáci říkají něco jinýho, ale přesně tohle myslí a taky dělají. A už celkem dlouhou dobu se s nimi mimo školu nevídám, což mi vůbec nechybí.). Čekám na ten bod zlomu, na kterej jsem už jednou čekala, a on fakt přišel - ale úplně jinak. Je to přes dva roky zpátky, co jsem potkala dva osudový lidi - nejlepšího kamaráda a dobrou kamarádku. V té době. Všecko se rozpadlo po necelém roce a s tím i moje tehdejší osobnost, nebo vkus. Ale ukázali mi cestu. Zažili jsme skvělý koncerty, i ve všední dny nehrozilo, že bych trávila večer doma.

image


Teď nečekám na bod zlomu, kdy by mě někdo vytrhl ze stereotypu, protože mám skvělý kamarády, takže o lidech už to dávno není. Je na řadě bod zlomu, kterým nás něco vytrhne ze stereotypu. Nějaká akce, která nám ukáže cestu. Nějakej čin, kterým začnem žít i jindy, než v páteční večery. Věřím tomu, že to přijde, protože jsme přeci jen ještě dost mladí a máme před sebou ještě miliardy spontánních akcí, vícedenních přespávaček bůhvíkde a koncertů v MeetFactory, ale čím víc se soustředím na to, kdy už to bude v "normě", tím víc se ztrácím v tom vysněným světě a přijde mi to jako věčnost. Mnohdy za zmařený akce můžou něčí rodiče. Moje máma byla vždycky přes tyhle věci naštěstí v pohodě a otec radši nic neříkal, no a teď už se neptám, jestli mě někam pustí, jen to oznamuju - tím víc je děsivý, když někam chcem a rodiče jinýho kamaráda s tím mají nějaký problém. Což je taky jedna z věcí, která bodu zlomu brání.

Docela se těším na náš vlakovej trip po Evropě, jeden zafesťákovanej měsíc a druhej zabrigádovanej měsíc prázdnin a další šílenosti, který nechápu, že se ještě nedějou. Čekám až tě potkám, a ty děláš to samý, že Márdi.

Tak jak teda.

Šílím, víte to.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Které označení brambor vám přijde nejvtipnější?

Kobzole
Erteple
Zemáky
Jablóška

Komentáře

1 Jane Jane | E-mail | Web | 20. února 2013 v 22:33 | Reagovat

Chápu. Taky na to čekám. Ale čekat nestačí, v tom bude ten problém. Chceme "něco změnit", ale nevíme přesně co. Nevíme co chceme, a už ani nevíme, jak toho dosáhnout.
A ke tvýmu komentáři >>> Abych se přiznala, já toho člověka vůbec neznám a slyšela jsem od něj tak půl písničky na YouTube :-D Z toho koncertu jsem odešla dřív, než tam vůbec vystupoval :-D

2 Angel Angel | Web | 20. února 2013 v 23:02 | Reagovat

Mně pořád ještě chybí ten "někdo". Tak snad jednou.

3 Infinity Infinity | Web | 21. února 2013 v 1:04 | Reagovat

To je článek napsaný tak, jako bych ho psala já, jako bys byla v mé hlavě. Chci zažít něco zlomového, něco nového, co změní můj život a pohled na něj. A ono ne a ne se to stát. :(

4 Ali Ali | Web | 21. února 2013 v 7:17 | Reagovat

Uhh, no, v tomhle ty škaredě závidím, moji rodiče stresují, už když jdu do muzea, nebo na nějaký 'koncert plný feťáků'. (což je prakticky cokoliv, kde je víc než deset lidí.)

5 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 21. února 2013 v 8:43 | Reagovat

Spontánní akce mi chybí. Všichni mí známí jsou nudní, vždycky chtějí něco plánovat a s tím to už ztrácí své kouzlo :D

6 Lucyje Lucyje | Web | 21. února 2013 v 15:20 | Reagovat

Prostě jedem na Elekci a je mi jedno, kdo s tím bude mít jakej problém -_-
A na tisíc dalších věcí, drahá. Na bod zlomu čekáme obě, brzy tu bude.

A za 8 dní Fixa, omnomnom. Márdi jede.. (!)

7 Andalusian Andalusian | Web | 21. února 2013 v 16:13 | Reagovat

Tou první větou jsi naprosto vystihla moje obavy. Normální práce, normální lidi, normální život. Ale pro mně většinou normální znamená nudný. Taky čekám na zlom, asi bude muset přijít v podobě člověka, protože já jsem asi taky taková normální, takže sama se sebou nic moc nesvedu.
Jinak hezky napsané, přesněs to vystihla.

8 Sylvana Raven Sylvana Raven | Web | 21. února 2013 v 21:26 | Reagovat

Šílím s tebou.
Bod zlomu, kdy se něco stane. Něco. Něco... kde jsi, "něco"?

9 WildChild WildChild | Web | 21. února 2013 v 22:35 | Reagovat

Tak tohle nepociťuji, nevím.. Často sedím doma na prdeli, vlastně ležím, ale dělám také všechno ostatní. Řekla bych to spíš tak, že dělám věci, co chci dělat. A nebojím se toho, že můj život bude obyčejný, protože já nejsem obyčejná a taky přesně nevím, co to obyčejný život je. Jakože zajetí do stejných vln? To nemyslím, že hrozí, protože bodový zlomy (počkej, cože?) přicházej pořád, ale ne, když je očekáváš a nebo taky už proběhl a tys ho zatím nezaregistrovala.

10 Doma Doma | Web | 22. února 2013 v 15:10 | Reagovat

No, tak na bod zlomu čekáme všichni :D.

11 Doma Doma | Web | 22. února 2013 v 15:11 | Reagovat

No, tak na bod zlomu čekáme všichni :D.

Mimochodem že žádný neznáš - to je chyba!!!!! :D

12 Doma Doma | Web | 22. února 2013 v 15:11 | Reagovat

No, tak na bod zlomu čekáme všichni :D.

Mimochodem že žádný neznáš - to je chyba!!!!! :D

13 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 22. února 2013 v 22:13 | Reagovat

[6]: ^^ omnomnom!

14 A* A* | Web | 23. února 2013 v 9:46 | Reagovat

Tiež mám občas pocit, že celý život len na niečo čakám -_- na niečo, čo by ten môj sprostý život úplne zmenilo. Ale asi by som nemala len nečinne čakať, ale aj niečo robiť!!! -_- Som magor :D

15 Teresa Teresa | Web | 23. února 2013 v 15:11 | Reagovat

Strach, že můj život bude obyčejný.. mám taky. Nedokážu si představit, že bych měla žít v streotypu.. stereotyp mě děsí. I když je lepší mít stereotyp... než nemít vůbec nic.

16 Altari Delacroix Altari Delacroix | Web | 23. února 2013 v 15:17 | Reagovat

Mít toho ´někoho´ tak bych taky určitě podnikla pár zlomových bodů. Ale život alá forever alone není zas tak špatný :D

17 Borůvka Borůvka | E-mail | Web | 24. února 2013 v 5:03 | Reagovat

Já čekám na vytržení ze stereotypu. Protože já sama to asi nedokážu.

18 Aña Aña | E-mail | Web | 24. února 2013 v 12:51 | Reagovat

Držím palce ať se zadaří  s tripem a fesťáky. Poslyš a budete to brát přes Amsterdam a Londýn? :-D

19 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 24. února 2013 v 13:57 | Reagovat

[18]: Londýn určitě, ale do vepřova nejedu

20 Aña Aña | E-mail | Web | 24. února 2013 v 18:25 | Reagovat

[19]: Tak hudební kolébka to je skoro povinnost! Ale taková příjemná povinnost 8-)....

21 Vendy Vendy | Web | 24. února 2013 v 19:52 | Reagovat

Víš, dobrý je, že teď se můžeš na určitý body zlomu ve svém životě těšit.
Horší to bude, až se začneš takových bodů zlomu v životě bát...
Ale to zatím nehrozí. Těš se, máš na co! Ten vlakovej trip po Evropě vypadá dost dobře! ;-)  :-)

22 naivepesimist naivepesimist | Web | 25. února 2013 v 0:13 | Reagovat

Čekám s tebou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama