Srpen 2013

Naše kapela se uživí hraním na spotřebiče

30. srpna 2013 v 21:22 | Jimmy Mindfucker |  den po dni
Založila jsem svoje čtvrté elektroduo a nutně potřebuji nasávat inspiraci z jiných dvojicí, které mají barevné vlasy a divné vize. Rádi vaříme again a -
--
a tak.

"Mami, tati, jsem vegetarián."

20. srpna 2013 v 23:26 | Jimmy Mindfucker |  mindfuck
EDIT 2015: Už je to víc jak rok, co jsem vysadila veškerý mléčný výrobky, pozvolna přestala s konzumací ryb a vajec z velkochovů. Vegan nejsem a nějaký ten čas ještě nebudu - stále totiž ve velmi omezeném množství (tzn. 1-2x za měsíc) jím něco s domácími vejci a med od známých. Chápu, že mě za to spousta veganů může odsoudit, ale třeba jen díky mně a tomu, že "jakože jím" domácí vajíčka, máma přestala kupovat ty z obchodu. A to je podle mě lepší, než striktně všechno odmítat.

--- Pokračování článku z roku 2013

Vzpomínám si na moment, kdy jsem si poprvé řekla: "Mně to maso prostě nechutná, já ho jíst nechci a nebudu". Bylo mi patnáct a kvůli úrazu jsem tvrdla přes Vánoce už tři týdny doma, a to mě ještě další tři měsíce čekaly. Tenkrát mi to vydrželo čtvrt roku, a nějak striktně jsem to nedodržovala. Pořádně jsem to porušila až svým prvním tatarákem v životě, byl možná duben, nebo květen.
O rok později jsem "do toho" spadla znovu. Začínalo jaro (pokud se tak tomu dalo říkat v těch minus deseti) a mně se představa toho, že se mi v puse porcuje zvíře, začala hnusit zhruba tolik, jako představa, že ještě pomalu na jatkách, těsně před porážkou, se do těch kuřat, která už visí dávno hlavou dolů, sypou hormony. Po pár měsících jsem si to striktní vegetariánství potvrdila tím, že jsem si na jedné oslavě nabrala šílené množství tataráku (pravděpodobně posledního v životě) a z kombinace tataráků s pitím, jsem celou noc strávila na záchodě s kýblem u pusy. Od té doby jsem ještě snědla asi tři kolečka vysočiny, kousek nějaké sekané, kterou mi objednali a já měla fakt hlad a dva šneky se slaninou, a v budoucnu se chci vzdát úplně všech živočišných produktů a stát se veganem.

Vlakové radovánky s důchodci

10. srpna 2013 v 9:30 | Jimmy Mindfucker |  mindfuck
Článek je přiřazen k tématu týdne: "Zážitky z MHD"

Na úvod se musím přiznat, že následující zážitek se netýká až tak MHD. Jeli jsme courákem do jednoho polského městečka v pohraničí, už to bude pár let, a blížily se volby. Volební kampaně byly v plném proudu, byla jsem malá, tak už si ani nevzpomínám, co přesně za volby to bylo, ale tenkrát se to docela řešilo.

Časy se mění

8. srpna 2013 v 18:58 | Jimmy Mindfucker |  mindfuck
Když jsem byla malá, myslela jsem si divné věci. Každý měl svoji realitu posunutou podle toho, jak debilně roztomilej zrovna byl. Moje kamarádka si myslela, že když cestuje do jiného státu, cestuje po silnici uzavřené v plastovém válci mezi planetami. Česko byla planeta. Chorvatsko jiná planeta. A po cestě koukala na hvězdy.

Mám dva starší sourozence, ale když mi byly asi čtyři, tak jsem to tak nepociťovala. Byli akorát větší. Myslela jsem si, že jsme se narodili ve stejný moment, a máma nás vozila v tom trojitém kočárku. Vybavuju si dokonce i moment, kdy jsem nad tím uvažovala - na ulici kousek od našeho domu, šla jsem asi zrovna s babičkou. A musela jsem být hrozně mrňavá.

Jsem zlobivá, naplácám si. Naplácejte mi taky

1. srpna 2013 v 21:38 | Jimmy Mindfucker |  den po dni
Smutek utek. Jsem doma, po týdnu. Prožili jsme si večery plné rozporuplných pocitů, strachu o naši budoucnost, sledování začátku konce, děsivých vstávání a obličejů, které už nechci nikdy potkávat. A TAKY TO BYLO KUREVSKY SUPER, protože to všecko bylo tak mile zakomponováno do pobytu ve filmovém táboře, na který jsme se všichni rok těšili. Splnilo to vůbec naše očekávání? Nad tím nechci přemýšlet...

Seru na ilustrační obrázek
:) :) :) :) :)