Ve tmě stíny nevyniknou

11. listopadu 2013 v 23:50 | Jimmy Mindfucker |  mindfuck
Chtěli jste někdy plavat ve vatě? Já ano. Chci to udělat právě teď. Ráda bych to udělala během koncertu Beach House, které jsme viděli před 364 dny, ale já v sobě stále nosím ten pocit, že nemůžu uvěřit momentu, kdy ten koncert po měsících čekání začínal. Hudba ve mně vyvolává spoustu krásných i rozporuplných pocitů a představ, ale když jsem tenkrát v MeetFactory měla zavřené oči, viděla jsem jen tmu. Nemohla bych ani vidět nic jiného, nebe do mne skrze ten stylový klubový strop s obrácenými sedačkami vlévalo tolik krásné energie, která ve mně chvilku proudila a pak se vrátila zpátky ke hvězdám, že všechno kromě sluchu a vesmírných energií jen tak odešlo. Možná jsem do tmy padala, možná jsem v ní létala. Jak bych to mohla poznat, když kolem mě nic nebylo? Některé momenty jsou tak silné, že je člověk nemůže vnímat všemi smysly. A proto jsem měla zavřené oči, když jsme se v Ikee objímali. A v mé hlavě bylo ticho.


Spojujete si vatu s mraky? Plavat v nich taky musí být krásné. Nebo v nich spát. A hrát v nich kostky, které neumíme, když hrají The Doors, ačkoliv mi vůbec nevadilo, že jsem byla nohama pevně na zemi, když jsme nad ránem seděli na terase kouzelného domu mimo domov. A svítilo sluníčko. Taková rána bych chtěla zažívat častěji, než jednou za rok. Stejně jako rána na chatě s kbelíkem u postele, když u vás na posteli sedí jen osoba, kterou chcete vidět, a se kterou si chcete povídat. Od té doby mám stále stejný zapalovač, ze kterého se smyl nápis psaný černou lihovkou a nedával smysl, a až mi dojde, budu se cítit nesvá. Předmětů, ke kterým mám citovou vazbu, sice ubývá, ale nahrazují je pocity samotné. A možná v daleko větším měřítku. Ale hezké věci nemusí dávat smysl.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bedña. bedña. | 12. listopadu 2013 v 9:18 | Reagovat

pekne chvile davat zmysel nemusia.
ked sa pri nich clovek a mysel navzajom opustia, dokazu ich potom vnimat este silnejsie a to je na tom strasne krasne.

tiez som sa raz objimal v Ikei so zavretymi ocami. bolo to s jednou uzasnou Osobou.

som Jej za tu kuzelnu chvilu velmi vdacny.

2 Jane Jane | E-mail | Web | 12. listopadu 2013 v 22:51 | Reagovat

To je fajn, že ubývá těch předmětů. Předměty nejsou hezká věc.

3 Vendy Vendy | Web | 16. listopadu 2013 v 17:01 | Reagovat

Bavilo by mě, sedět na mráčku jak na vatovém polštáři, a plout oblohou... :-)

4 Strange Strange | Web | 16. listopadu 2013 v 17:44 | Reagovat

Já chci plout na mraku jako Mumínek ^-^

5 sarush ef sarush ef | Web | 23. listopadu 2013 v 16:46 | Reagovat

Asi se mi zatraceně líbí tvůj styl přemýšlení, psaní, možná i žití.

6 Zebra Zebra | Web | 24. listopadu 2013 v 19:09 | Reagovat

A ty myslíš vatu, jako opravdovou vatu? Já bych celkem chtěla plavat ve vatě... Jakože lóve, djengy, penízky...

7 hudební děvka. hudební děvka. | Web | 29. listopadu 2013 v 1:37 | Reagovat

zní to strašně hezky, všechno. chybí mi léto.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama