Rozepisuju čtvrtý článek

4. července 2014 v 2:51 | Jimmy Mindfucker |  den po dni
Nemám o čem psát?

Snad abych sem zvracela o tom, jak nedokážu využít čas, neumím číst knížky, nemůžu se nadechnout a seškrábávám si z nehtů lak. Jak moc mě mrzí, když ti dá tolik práce vybudovat mi sebevědomí a uklidňovat mě, a sotva odjedeš, mám zase pocit, že se mi všechno hroutí (právě kvůli tomu, jak moc neumím využívat čas; naskytlo se mi volné odpoledne a já panikařím). Možná je láska to, když pro vás někdo zabíjí pavouky holýma rukama


A nebo je to jen hezkej pocit. Myslím láska. A on fakt je

Každopádně děkuju za to a nejen to, a teď mám hlad, to jen tak pro informaci na okraj a pokazení přecukrovaný atmosféry cukrem, kterej nejim. (Protože jsem hipster a zajímám se o zdravou výživu)

Vymýšlet název pro kapelu je složitější, než vymýšlení songů (haha, ne v našem případě), to už jsem sem kdysi psala, že ano? Historie se opakuje. Mám šíleně ráda nějakou barvu, a nevím, jak se jmenuje. Nějakej odstín fialové, nebo modré, nebo hnědé, co já vím, prostě něco takovýho. A mám lísteček máty na zemi, tak jsem přemýšlela, jak se tam dostal, a pak mi došlo, že jsem tam asi před pěti vteřinama omylem vylila mátovou limonádu.

6 dní do Pohody, yay! Kufr prázdný, hlava plná (zmatku), myslete na mě, až budu stát frontu na sprchu, a já vám budu 10.-12.7. posílat kvanta čistě konstruktivní energie.

Odpočítáváme dny do filmovýho kempu. Ze všeho, co se za prázdniny může stát, se tam prostě těším nejvíc. Bude tam zkrátka až příliš velká koncentrace mých oblíbených lidí a oblíbených věcí a oblíbených činností. Tak třeba držení se za ruce na houpačkách. A nebo pouštění si Stayin' Alive od Bee Gees na chatce s nejvyšší možnou hlasitostí. A MIDI LIDI! Midi Lidi všude.

Stále víc a víc poznávám (tedy poznáváme! Už jsme v tom dva a ne, nejsem těhotná, mami, klid) své blízké přátele, o kterých jsem měla pocit, že už je znám pomalu líp, než sebe. A jsou to milá zjištění. Jeden můj kamarád má ty nejdelší vlasy na světě, a umí hrát na třístrunnou kytaru, když jsou čtyři ráno, a nám všem je nádherně. A za ruku mě drží ona osoba, která v sobě nese celý vesmír, a zabíjí kvůli mně pavouky.

Proč už jsou tři ráno? Já nechci
aby všechno tak šíleně utíkalo

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 4. července 2014 v 16:37 | Reagovat

6 dní do pohody - název pro kapelu? ;-)  :-)
Mátové lístečky na zemi jsou občas záhadné, mně trápí zase jiná záhad - kam se mi poděly dvě stovky, počítám příjmy a výdaje a dvě stovky prostě fuč.
Tedy, jde o domácí příjmy a výdaje.
Krásná definice lásky.
Může být s tebou i mezi filmovou smrští. :-)

2 Doma Doma | Web | 5. července 2014 v 21:12 | Reagovat

Páne jo, filmový kemp, ten bude určitě super! :)
(Myslela jsem že mluvíš o sobě v 3. osobě jako Werich v Císařově pekaři :D )

3 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 5. července 2014 v 22:02 | Reagovat

Jsem nejdřív myslela, že Máta Na Zemi je název nějaké kapely, na kterou máš lístek, co ti upadl na zem. Kdybych já měla kapelu, určitě by se jmenovala The Hypnotic Cheesecake, jako THC.
Pro mě je láska to, když se něčím zaseru, můžu se utřít do něčích kalhot/košile a dotyčnému to nevadí. Každopádně se do nich utřu tak či tak :D

4 Kamm Kamm | Web | 6. července 2014 v 23:20 | Reagovat

Historie se opakuje, já myslela, že tohle je ten snový název kapely! :D

5 Ang Ang | Web | 12. července 2014 v 7:40 | Reagovat

Pavouky bych nezabíjela... Ani pro lásku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama