Štěňátko

26. května 2015 v 20:43 | Jimmy Mindfucker |  mindfuck
Budoucnost se zdá být tak jasná (a krásná)! Teda až na její rozmlouvání osobami, kterých si vážím a které mají úžasný parfém, ale nevidí mi do hlavy.

Neustále si dělám starost o světové problémy a zdá se mi, že by bylo velmi jednoduché je vyřešit a pak jsem smutná, protože se tomu tak neděje. Patřím do velkého města a mám potřebu všechno měnit, ale já byla vždycky taková. Vždycky jsem byla takové dítě revoluce. Jen už to ve mně nevře tak, jak dřív. A trošku mě to mrzí.

Až teď, v dospělosti, jsem zjistila, jak moc mě baví se hýbat (baví mě vše! Golf a střelba a najednou mi ne-jde tolik věcí, vlastně ne že ne-jde, ale opravdu nejde a nevadí mi to, mám ze všeho tak kouzelný pocit), tiše sedět a mluvit o psech. Nikdy jsem neměla ráda psy. Měla jsem ráda kočičky a prasátka. Ale i jako čistě kočičí člověk mám najednou v sobě nějaké místo, které naplňuje hovoření o psech. I mopsech! Mops je takový strašně roztomilý rozpláclý čumáček. (Ale doma ho mít nebudeme, slibuju. Když se ti nelíbí.)


Už dávno jsem dostala knihu od Murakamiho. O čem mluvím, když mluvím o běhání. Je to vůbec první Murakamiho kniha, kterou jsem kdy začala číst. Asi je to špatný start. A taky se mi vůbec nelíbí. A tak jsem zas přestala. Mám mu dát ještě šanci? Možná jsem na něj až moc divoká. Na tak klidné myšlenky.

Dnes jsem se taky rozhodla přestat mluvit sprostě, vydrželo mi to hodinu a vypila jsem litr čokoládovýho mlíka (vlastně teď sojový ochucený mlíka piju v jednom kuse a za chvilku už se budu jen kutálet a vy do mě budete šťouchat a budu se živit rozvozem pizzy a ušetřím za benzín.)

Když jsem kdysi začala poslouchat Bjork s přehláskovaným o (takhle: ö), moc se mi líbil Island. Líbí se mi země, jako je Island. Ale nejen on - i Grónsko, Švédsko, Indie, Peru, Vietnam a další země, které spolu nemají nic společného. A taky Rumunsko, protože zní tak vzdáleně (myšlením). A teď bych se tolik chtěla na Island podívat, asi ještě víc, než do Peru nebo Švédska, a tam jsem se vždy chtěla podívat nejvíc. Asi vždy o mně bude platit, že mám ráda neprozkoumaná nebo méně známá místa. Nudí mě naše společnost a její smýšlení. A chci od něj utéct. Hodně daleko.

Mám rozbité hodinky
Ale to přeci nevadí, že ne?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Crate Littlegash Crate Littlegash | 26. května 2015 v 21:14 | Reagovat

island je best!
na japonskych menach je zaujimave, ze aj ked ich precitas odzadu, stale zneju japonsky ^^

2 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 26. května 2015 v 21:34 | Reagovat

[1]: Cratie! <3  založ si blog, už jen kvůli tomuto uměleckému jménu bys byl hvězda^^^^^^^^^^^^^^

:*****

(TAKTO vypadá zamilovaná dívka, lide!)

3 Infinity Infinity | Web | 28. května 2015 v 11:38 | Reagovat

Nedávno jsem si na tebe normálně vzpomněla. Že už jsem tu dlouho nepřečetla článek a jestli zas nějaký napíšeš. A opět jsi nezklamala. Miluju to, jak popisuješ svoje myšlenkový pochody.
Murakamimu dej šanci, jeho knihy jsou klenot.

4 Ang Ang | Web | 31. května 2015 v 21:07 | Reagovat

Čas není třeba.

5 n n | Web | 2. června 2015 v 14:41 | Reagovat

island o island, to je magie sama o sobě.
nevim to jistě, ale představuju si to tak že tam přijdeš sprostá a moc divoká na vyklidněný knihy a vrátíš se jako ztělesnění míru.

6 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 16. června 2015 v 19:43 | Reagovat

Mopsové jsou super, že? Že? Nechápu, jak někdo může říct, že jsou husní. Nebo teda jsou, ale tak nějak geniálně, vypadají jako mimozemšťani, potřebuju jednoho.

[1]: Ani ne, hele :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama