20denní výzva

Den 17: Fotka tvého písma s překvápkem!

27. května 2013 v 20:37 | Jimmy Mindfucker
Článek je součástí tohoto projektu.

Hodně štěstí při čtení..

Den 16: Tvůj den hodinu po hodině

11. května 2013 v 22:14 | Jimmy Mindfucker
Článek je součástí tohoto projektu.

6:47 - Budík
Mám budík nastavený přesně tak, abych došla do třídy ve škole v 8:00... Teda, někdy přijdu pět minut po zvonění a někdy pět minut před zvoněním. Vyžadovalo to složitý proces, kdy jsem musela budík předělat z 6:50.

15. Nejlepší a nejhorší věc, kterou jsi udělala za poslední den, týden, měsíc, rok a celý život

26. dubna 2013 v 20:49 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.
Přiznám se, že si nepamatuji dost dobře, co jsem dělala před hodinou (vlastně teď to vím docela dobře - máma mi odbarvovala a obarvovala vlasy - na modrou klasiku - takže jsem tu hodinu samzřejmě myslela obrazně) a větší časové údaje mi tak dělají docela problém. Asi tedy odpovím spontánně a napíšu první věc, která mě napadne, i když si potom vzpomenu na něco vystižnějšího. Jdeme na to!

Den 14: Co v životě ti chybí nejvíc

20. dubna 2013 v 11:58 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.
Jsem docela skromnej člověk, ale možná se to tak na první pohled nezdá. Nejsem náročná. Nic nepotřebuju, i když samozřejmě často mluvím o tom, že bych chtěla to, či ono. Takže si nestěžuju. No, vlastně - jedna věc by tu byla.

Den 12: Ideální den ve tvé kůži, a ideální den v kůži někoho, koho by sis mohla vybrat/vymyslet

8. dubna 2013 v 19:40 | Jimmy Mindfucker
Článek je součástí tohoto projektu.

Nejsem náročný člověk, takže v podstatě každý den, kdy máme ve škole "klid" se dá označit za ideální: Baví mě všecko, od čekání ve frontě přes (podle ostatních "nudné") výchovné koncerty a divadelní představení ve škole až po nakupování, tedy samozřejmě pokud se mnou není nějaká prudérní osoba, + moje zájmy, kterých je asi 10 miliard, jen je nemám příležitost moc realizovat, a nově už ani nemám problém mluvit s naprosto cizími lidmi, ten strach jsem minimalizovala během poslední doby. Samozřejmě, že největší a asi jedinou vážnou překážkou v mém ideálním dni jsou lidi, které znám, a kterým se nikdy nic nechce. (Interní mesidž: Ne, nenarážím na tebe, drahá polevicisedícívdivadle) Nicméně pokud bych měla popsat ideální den ve své kůži, vypadalo by to asi takto (a ten gif je jen pro ilustraci -_-):

Den dvanáctý: Kdo nebo co tě inspiruje

31. ledna 2013 v 21:13 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.

Skoro každý týden se v mém fotodeníku objeví nějaká stupidní kresba, nebo spíš náčrtek, který neprezentuje až tak moje myšlenkové pochody, jako spíš fakt, že absolutně neumím kreslit. A skoro úplně všechny nákresy se nějakým způsobem týkají hudby. Hudba totiž inspiruje ze všeho nejvíc a nejlíp.

Den jedenáctý: Jak se můj život změnil za poslední dva roky

22. ledna 2013 v 21:53 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu a současně Tématu týdne. (Blog.cz mi tentokrát nahrál do karet.)

Touto dobou před dvěma léty jsem byla docela jiný člověk. Nevěděla jsem, že za pár týdnů poznám svého budoucího nejlepšího kamaráda (se kterým jsem se později dost nepohodla a přestali jsme se stýkat), zažiju obrovskou šňůru koncertů a fesťáků a můj život se změní od základů. Touto dobou před dvěma léty jsem dostala svoje první glády, opouštěla mě moje "metalová éra" a začala se oblékat do barev. Přestaly deprese a já se tak trošku osamostatnila.

image

Den desátý: Tvůj názor na mainstreamovou hudbu

17. ledna 2013 v 15:59 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.

Jakožto dítko, které si v páté třídě obarvilo vlasy načerno a následující tři čtyři roky si hrálo na metalistu (tak bych to řekla ve zkratce, ve skutečnosti jsem se k tomu dlouho dopracovávala a myslím si, že i v nějaké sedmé třídě jsem měla v hudbě větší nadhled, než kdejaká Nightwishácko-Epická frnda, které je dvacet), jsem samozřejmě určitý čas mainstreamovou hudbu naprosto nenáviděla a stále tento fakt cpala ostatním. Ale i když to teen indie hipsterům nevymluvíte, tak každej, i oni, se jednou dostanou do bodu, kdy jim začne být jedno, co je mainstream a co ne.

Den devátý: Místa, kam by ses chtěla podívat a přestěhovat

4. ledna 2013 v 12:47 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.
Jsem sice tělem lenoch, ale duší cestovatel, a tak bych se ráda podívala na naprosto všechna místa na světě (což si trošku porušuju tím, že jsem letos už potřetí vybrala rodinnou dovolenou v Itálii-chtěla jsem do Srbska, Albánie, Slovinska nebo Dánska, ale nechala jsem se přemluvit na něco "normálního" a "nezimního"), včetně těch nejchudších. Úplně nejradši bych někdy nasedla na vlak do neznáma a projela celou Evropu, zdržela se na každém místě třeba jen tři čtyři dny a poznávala.
image

Den osmý - Co nám řekneš o svém znamení zvěrokruhu

30. prosince 2012 v 0:32 | Jimmy Mindfucker

  • Článek je součástí tohoto projektu
Název mého znamení není zrovna dvakrát príma, čas od času se stane, že je na toto znamení spousta stupidních narážek. Narodila jsem se ve znamení panny. Co o tomto zodiaku říká server horoskopy.cz a jak to na mě sedí?


Den 7.- Čas a místo, kde ses naposledy cítila špatně

27. prosince 2012 v 16:14 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.
Nemusím moc listovat v paměti, kdy, kde a proč jsem se naposled cítila špatně. Datum bylo 24.12.2012 a celý den jsem byla doma.

Sleduju u ostatních lidí, jak jsou pro ně Vánoce otravné. Vadí jim být s rodinou a dělat staré zvyky. Nedovedu si představit, že bych s těmi lidmi měla být denně, ale na Vánoce mi nevadí ani rodina, ani zvyky, ani třeba zdobení celé domácnosti stupidními ozdobami z výprodeje.

Den 6. - Seznam věcí, na které nemáš odvahu

20. listopadu 2012 v 21:43 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.

Jsem děsný posera. Vážně jsem a vnitřně s tím docela často bojuju (bojuju s tím zhruba stejně, jako s poznáním, co je poměr slučovací, tudíž nevím, jestli před spojku a v předchozí větě napsat čárku) - a taky mě to docela brzdí v rozvoji, protože na spousty věcí, které bych chtěla udělat, nemám odvahu. Nebo za to může lenost a na poserprdel se vymlouvám. Tak či tak, není to kůl.

image

Den pátý: Oblíbený superhrdina

13. listopadu 2012 v 20:50 | Jimmy Mindfucker
Superhrdinů, které jsem vždycky obdivovala a doufala v jejich existenci, se už v mém životě vystřídalo spousty. Byl to mj. Batman a byl to V z filmu V jako Vendetta; na tyhle pány ale zapomínám a už pro mě nejsou tak zajímaví. Můj život totiž díky jednomu britskému seriálu získal nový směr. Nebudu chodit okolo horké kaše, stálí čtenáři stejně už jistě ví, že můj oblíbený superhrdina je a bude postava Doctora ze seriálu Doctor Who.

image

Den čtvrtý - Co si myslím o náboženství

8. listopadu 2012 v 21:16 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.
Jako malá jsem chodila každý týden do kostela, později jsem z víry vyrostla a byla po několik let ateistka. A pak opět nalezla víru v Boha, ale ne v toho křesťanského, ani žádného jiného, který přikazuje a zakazuje. Můj Bůh, o jehož existenci jsem přesvědčena, je jen energie lásky a vědomí. Díky svému vyznání jsem pochopila, že Bůh a náboženství nemají vůbec nic společného.

Den třetí -Jak si představuju svůj život za 10 let... Nebo kdykoliv jindy v budoucnosti.

2. listopadu 2012 v 23:36 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.
Za deset let bude všechno jiný. Budem cestovat v modrejch telefonních budkách skrze čas a prostor a na každou úspěšnou dívku bude čekat jedna z reinkarnací Doctora Who. V Bille konečně začnou prodávat vodový nanuky pod 18 korun a na střechách paneláků si bohatí japonci budou stavět svoje baráky s obrovskýma zahradama s bazénem.


Vidím se na několika místech současně a ani jedno by mi nevadilo.

Den druhý - Proč se můj blog jmenuje tak, jak jmenuje

31. října 2012 v 16:53 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.
Jsme děsně indý, hipstr a pank. A jako pořádně pank pípl musíme mít i velice kůl a hárd adresu blogu. Anebo se mi prostě jen líbí slovo mindfuck.

image

Den první - Seznam věcí, které nesnášíš na ostatních

29. října 2012 v 21:12 | Jimmy Mindfucker
  • Článek je součástí tohoto projektu.

Jedna z věcí, kterou jsem nikdy nepochopila a dodnes nechápu je ta, jak vy lidi neumíte nic říkat upřímně. Obecně jste daleko míň nenávistiplná stvoření, než já, ale stejně se dobrovolně bavíte s lidmi, které nemáte rádi a někdy je to dokonce vzájemný. Co vás k tomu vede? Potřebujete si snad svoje kamarády kupovat, nebo co? Opačný extrém jsou takoví ti "nešetrně upřímní" kamarádi, kteří vám bez obalu řeknou hnusný věci; hnusný věci patří na účet hnusným lidem. Jestli mi budete opakovaně říkat, že už nevypadám jako ninja, urážíte mě a nechci být nadále váš kamarád.

image
 
 

Reklama