mindfuck

Babičky online. A kopačka do hlavy.

5. března 2013 v 19:17 | Jimmy Mindfucker
Jsem teď nemocná, takže si užívám roli svobodné matky víc, než kdy před tím. (Rozumějte, moje dítě, co se jmenuje Milan Břichan, je zavaleno tunami lásky v podobě čokolády ne jednou, ani desetkrát denně, ale v jednom kuse!) Zdají se mi sny o tom, že jedu k tetě na vesnici, ona nás všechny pozve do prosklennýho mrakodrapu a tam se najednou objeví moje oblíbená kapela Cult of Luna a čeká s náma na předkrm, tak jsem se objala s Magnusem, na kterýho jsem jak trotl hodinu mluvila anglicky a pak mi řekl, že umí česky, a všichni byli hrozně šťastní. Je to můj budoucí manžel v případě, kdyby to s Lucyje-ví-kým nevyšlo.

Bod.

20. února 2013 v 22:09 | Jimmy Mindfucker
Víte, někdy mám hrozný strach, že bude můj život obyčejný. Asi to tak spoustě lidí vyhovuje, teda - je to docela očividný: "Půjdem dnes na deku?" - "Ne, víš, chci sedět doma na prdeli." (Možná mi spolužáci říkají něco jinýho, ale přesně tohle myslí a taky dělají. A už celkem dlouhou dobu se s nimi mimo školu nevídám, což mi vůbec nechybí.). Čekám na ten bod zlomu, na kterej jsem už jednou čekala, a on fakt přišel - ale úplně jinak. Je to přes dva roky zpátky, co jsem potkala dva osudový lidi - nejlepšího kamaráda a dobrou kamarádku. V té době. Všecko se rozpadlo po necelém roce a s tím i moje tehdejší osobnost, nebo vkus. Ale ukázali mi cestu. Zažili jsme skvělý koncerty, i ve všední dny nehrozilo, že bych trávila večer doma.

image

Umíráme vnitřně.

25. ledna 2013 v 15:06 | Jimmy Mindfucker
Násilí už neřeší vše. V těchto dnech hnusu v mínus padesáti se nedá násilně usmívat. Nedá se násilně udržovat dobrá nálada. Nemůžu se ubránit sebelítosti, lítosti ostatních, toho, co bylo v minulosti, toho, o co všechno přijdeme. Všechno se sere.


Blogové letadlo

9. ledna 2013 v 13:27 | Jimmy Mindfucker
Letadlo ke mně přiletělo od Bludickky.


A) Prásknout na sebe 11 věcí
1. Nesnáším spaní s ponožkama. (Očekávejte na toto téma samosatný článek)

2. Minulý rok jsem byla asi 5 měsíců vegetarián a chci se k tomu vrátit, ale pořád o tom jen mluvím.

3. Mám tisíckrát radši kočky, než psy. Vlastně psy vůbec ráda nemám.


Vysavač řeší vše.

22. prosince 2012 v 11:06 | Jimmy Mindfucker
Nepatřím mezi typ blogerů, kteří píšou samostatný článek o jedné, a ještě k tomu docela nezáživné věci, ale když jde o kočky, jdou všechny moje zásady stranou - napíšu o nich takový kratičký článeček. "Kočky na prvním místě a do každých domácností!" Bude můj slogan, až budu jednou kandidovat na prezidentku internetu.

Ruda a Johanka, která už je pryč

Mám naše koťata zrovna poprvé u sebe v pokoji, už jsou jenom dvě (ze čtyř) a o to větší rámus dělají. Teď mi zrovna shodily baskytaru na zem, což je pravděpodobně pozůstatek jejich punkové duše z minulých životů, nebo projev nesouhlasu s tím, jak se z vedlejšího domu na klavír pořád dokola ozývají Ovčáci, čtveráci.

Nesnáším tlukot srdce.

15. prosince 2012 v 22:55 | Jimmy Mindfucker
Když mi jedna dvanácti třináctiletá slečna ve středu v břišních tancích pletla copánky (ne že by se mě ptala, jestli je chci), položila mi takové divné otázky. "Proč máš ty divně debilní linky na očích?" Řekla. "A proč máš tak divný dvoubarevný vlasy, a tady světlý a tady.. No a hele, a poškozený, a <pardon, v tento moment jsem vypla>."

image

Arabela

9. října 2012 v 15:42 | Jimmy Mindfucker
Víme, co chceme, já a ty
přeskakujeme mrtvoly,
a umělecká tvorba je velmi rozvinutá.
Takže
Bacha na heroin!
Bacha na heroin!
Bacha na heroin a neusnout ve vaně.
(Vypsaná Fixa - Drogový večírek)

Jak já nesnáším zimu.


Začíná podzim a s podzimem nostalgie, kabáty, barevný listí, přežírací záchvaty úzkosti, husina a "Topit začneme až před třídními schůzkami". Kult termosek s teplým čajíčkem je ve třídě již dostatečně rozšířen; sypaný čaje jsou úžasný a dáváme med do všeho, kde se rozpustí, nebo má aspoň tu snahu.

Rajčata chutnají jak hlína

10. září 2012 v 20:30 | Jimmy Mindfucker
Znáte to, když víte, že se máte špatně, ale nemůžete si to pořád uvědomit? Momentálně necítím nic, prostě stav bez pocitů. Nevnímám nové tempo školního roku a už dávno jsem opustila tempo prázdninové, vždyť postel mě obvykle vyhání ještě 10 minut před budíkem. A rajčata chutnají jako hlína. A děsně to štípe na jazyku, protože mám zas nedostatek vitamínů.

Existují dvě věci, které se mi nesnaží ruinovat život. Britští scénáristi a zelený čaj.

Alternativní reality

7. září 2012 v 21:37 | Jimmy Mindfucker
Přemýšlíte někdy o tom, "what if...?", čili co by, kdyby? (Mimochodem, pojem "What if" znám z divadla a používám ho raději, než coby kdyby. Jednak nevím, jak to správně napsat a druhak to zní divně.) Ale že se vůbec ptám, jistěže přemýšlíte. Jestli ne, jste divní marťani, s jachtou ve tvaru záchodovýho prkýnka, žijede na Jadranu a pijete žížaly. Jedna z nejdůležitějších "what if" otázek mé existence je, jestli kdyby neexistovaly blogy, uměla bych interpunkci. Ono totiž vy jste mě to odnaučili. Tyhle věci jsem vždycky ovládala intuitivně a jak čtu blogy, kde to každý píše jinak, tak mě to mate. A tak jsem se stala pilníčkem.


Kapky deště, špatný vlastnosti a záchvaty vzteku

4. září 2012 v 20:14 | Jimmy Mindfucker
Jsem jak malý dítě.

Protože obvykle nedodělám to, co začnu, válí se mi tu všude učebnice a sešity, který jsou rozepsaný a nemíním s tím už něco udělat. Ne že bych totiž neměla falešnou naději, že od zítřka začnou uhelný prázdniny, my dostaneme maturitu zadarmo za naše skvělý výsledky v předchozím ročníku a už navždy budu moci sedět doma, koukat na seriály a jíst cereálie. (Jako ten borec z Omegle, jak jsme si s ním s L. volaly. Viď? Říkal, že si dává cereálie po sexu. Já je chci ale po seriálech, seriály a cereály. Parádně jsme si s ním povídaly a on najednou "wait, someone's calling me", vstal a neměl kalhoty a ani nic, co by mu zakrylo, co by mělo zůstat zakrytý, úmyslně, a telefon mu nezvonil samozřejmě. Byl to děsný šok!) Jsem jak malý dítě, protože mlaskám a dělám podivný zvuky, když dostanu záchvat smíchu. A taky chrochtám a přeskakuje mi hlas, bojím se aut a otevírání jejich dveří, cizích dospělých a všude na mě číhaj pedofilové a ufoni.

Nadpis byl z provozních důvodů exterminován

10. srpna 2012 v 2:21 | Jimmy Mindfucker
V lehce pesimisticky-zasněném duchu. Víte, před 48 hodinami jsem byla s ním, nejdřív totálně opilá, pak jen lehce a jak v pět ráno odjížděl, skoro jsem až vystřízlivěla. V té chvíli jsem si neuvědomovala, že jsem bezcitné monstrum, to až teď, když nad tím přemýšlím. (A přehrávám si to. To přehrávání v hlavě je vždycky nejhorší!)

Menší slabůstka pro Doctora Who, nic tématického.

To byl tak pořádán jeden filmově-umělecký tábor.
 
 

Reklama

Rubriky